Minulý týden jsme byli v pozici, že jsme mohli překvapit, nyní to bylo naopak. Zápas s posledním mužstvem tabulky jsme měli vyhrát. Terén a naše nekoncentrovanost v obranné činnosti nám to ztížila. Zápas jsme začali dobře a po úvodní šanci Matyáše jsme zahrávali Jurčičkou roh, běžela 3.minuta. Ten ho nezahrál moc dobře, ale stačilo to na to, aby zaskočil domácího golmana, který si míč srazil do vlastní branky. Dále jsme měli převahu, ale začala nám „hořet“ obrana. Nabídli jsme soupeři postupně 3 šance a tu poslední domácí proměnili. Už ve dvacáté minutě jsme museli zasáhnout do sestavy, protože obrana nefungovala a tak se podívali na hřiště starší žáci Vondráček a Tesař. Defenziva se zlepšila, ale další šance jsme už první poločas nevyužili, stav byl proto 1:1.

V druhém poločase jsme útočili na branku, kde byl o něco lepší terén a bylo to ihned znát. Hráči si zřejmě vzali k srdci naše výtky a začali kombinovat a tím přehrávat obranu Chomutova. Ve čtvrté minutě 2. poločasu Matyáš zahrál roh tak přesně, že volný Vondráček hlavou vsítil náš druhý gól. Po této brance jsme úplně ovládli hru a náš golman Eymann neměl, na rozdíl od prvního poločasu, žádnou velkou práci. V 58. minutě po závaru před domácí brankou napálil Lavička míč na branku Chomutova a Pražák ho usměrnil potřetí do branky domácích. Tato branka nás uklidnila a předváděli jsme pohledný kombinační fotbal. Branku to však přineslo až v 76. minutě. Lavička dostal kolmici od dobře hrajícího Kurky a mazácky přehodil vybíhajícího golmana. Pokud jsem pochválil Kurku, tak musím zmínit i nadstandartní výkon Jurčičky ve druhém poločase a samozřejmě i dobré výkony starších žáků. Těch bylo v dnešní sestavě celkem pět. Poprvé jsme vyzkoušeli Zemana a nezklamal. Konečný výsledek 4:1 pro nás byl zasloužený, ale nebylo to tak lehké, jak by se mohlo zdát.

Sestava: Eymann – Bolefo, Strnad, Trhlík, Veselák – Tomko, Kurka, Lavička, Jurčička – Matyáš, Fůs
Dále střídali: Vondráček, Tesař, Pražák, Zeman